Sedm mýtů o separační úzkosti psů

Sedm mýtů o separační úzkosti psů1. Psi, kteří trpí separační úzkostí, se od vás nehnou ani na krok
Je pravdou, že mnoho psů se separační úzkostí neustále následuje svého majitele, ať se hne kamkoli. Někteří majitelé takového psa se nemohou ani v klidu osprchovat, jiní dokonce ani nemohou použít koupelnu, aniž by vzali svého psa s sebou. Gerard Flannigan v roce 2001 studoval chování těchto psů a jejich majitelů a zjistil, že tato „nadměrná přilnavost“ psů je spojená se separační úzkostí. Také ale zjistil, že ne všichni psi, trpící separační úzkostí se takto chovají.
Řada psů, pokud jste v domě, bude klidně ležet přede dveřmi a sledovat své okolí. Pro jejich klid jim stačí vědomí, že jste doma a pokud by tam byli s vámi, nudili by se. Najdou si tedy jinou zábavu, kterou provozují po celou dobu, kdy jste doma a jsou při tom dokonale klidní a spokojení. Pokud ale například odjíždíte obvykle z domova autem, může je rozrušit zvuk odjíždějícího auta v televizi nebo z počítačové hry. Pak se může projevit jejich úzkost, protože tento zvuk mají spojený s okamžikem, kdy je opouštíte.

Na druhé straně také ne každý pes, který neustále následuje svého pána, musí zákonitě trpět ataky separační úzkosti.

Takže pokud vás pes následuje všude po domě a nechce se od vás hnout, nemusí to znamenat separační úzkost a naopak, pokud vás váš pes nenásleduje na každém kroku jako váš stín, může i tak trpět separační úzkostí.

2. Pokud necháváte svého psa spát ve vaší posteli, můžete způsobit separační úzkost
Ačkoli řada profesionálních cvičitelů psů radí majitelům nepouštět psy do své postele z důvodu možnosti vytvoření separační úzkosti, není to pravda. Byla provedena řada studií a pozorování, které sledovaly velké množství psů, které jejich majitelé nechávali spát ve své posteli. Jejich závěr je jednoznačný: „Aktivity, jako např. nechávání psa v posteli majitele, nezpůsobují vznik separační úzkostí u psa.“

Pokud váš pes trpí separační úzkostí, nepomůže mu ani spaní ve vaší bezprostřední blízkosti. Přemýšlejte – jestliže se váš pes potřebuje naučit cítit se klidný, pokud ho necháte samotného, jak mu pomůžete, jestliže si ho vezmete do postele? Pokud váš pes není bez vaší blízkosti dokonce ani v době, kdy spí, jak má zůstat klidný, pokud zůstane doma sám, když vy odcházíte z domu?

Pokud váš pes spí ve vaší posteli, nezoufejte, můžete začít tím, že položíte jeho pelíšek vedle své postele. Pokud bude neklidný, můžete ho uchlácholit a jemně přesvědčit, aby zůstal ve svém pelíšku, i když se snaží vyskočit k vám do postele. Můžete použít i krátké vodítko, které udrží psa v jeho pelíšku tak, aby se do vaší postele nedostal, i když tvrdě usnete. Můžete i přechodně spát se psem v jiné místnosti, ale vždy dbejte na to, aby přes noc zůstal ve svém pelíšku.

3. Pokud váš pes trpí separační úzkostí, nejezte, když odcházíte z domova
Vzpomeňte si na nějakou situaci, kdy jste se opravdu báli a bylo vám úzko. Chutné jídlo určitě nebylo to první, na co jste přitom mysleli. Ale žvýkání ulevuje od stresu a v mnoha případech, psi navzdory stresu vyhrabávají zahrabané kosti, žvýkají potravní doplňky k tomu určené nebo si hraji s dávkovači stravy. Také lze použít speciální hračky, do kterých se plní pamlsky. Také můžete vytvořit cestičku z malých pamlsků k dávkovači jídla nebo speciální hračce, naplněné pamlsky. Takováto zábava je pro vašeho psa lákavá a mnohem zajímavější, než když mu nabídnete pamlsek rovnou.

Takovéto hračky a pomůcky umožňují psovi využít energii více způsoby a mohou zabránit destrukci vašeho nábytku nebo zařízení za vaší nepřítomnosti.

4. Pokud váš pes likviduje vaši domácnost, zatímco nejste doma, musí trpět separační úzkostí
Velmi mnoho psů ve štěněcím věku rozkouše některé nebo všechny vaše boty, které ponecháte v jeho blízkosti, zatímco jste pryč. To by znamenalo, že separační úzkostí trpí obrovské množství psů. U štěňat je to naprosto běžné, ale některým psům tento zvyk zůstane i v dospělém věku. Rozhodně to není jednoznačné diagnostické kritérium pro separační úzkost, i když mnoho psů, kteří separační úzkostí trpí, jsou typičtí likvidátoři. Neznamená to ale, že každý pes-likvidátor trpí separační úzkostí. Je zapotřebí podrobnějšího zkoumání k potvrzení této diagnózy. Mnoho psů tuto činnost provozuje z nudy, nedostatku podnětů nebo díky nedůsledné výchově.

V případech destrukce v důsledku separační úzkosti, bývá obvykle ničení zaměřeno na osobní věci majitele, které mají jeho specifickou vůni nebo věci v blízkosti dveří, kterými majitel odešel nebo okna, kterým ho pes viděl odcházet. Je možné, že pes likviduje i jiné věci, ale pozor, ne každá destrukce je projevem separační úzkosti. V takovém případě je dobré zamyslet se nad během událostí, které destrukci předcházely.

5. Pořízení dalšího psa vyřeší separační problém
Pokud by to byla pravda, bylo by řešení velmi jednoduché. Přemýšlejte – separační úzkost je duševní porucha, kterou trpí váš pes. Problém je tedy v hlavě psa. Pořízení dalšího psa může pomoci zmírnit separační úzkost, která není specificky vázaná na osobu majitele. Pokud váš pes trpí separační úzkostí, je-li sám doma, může mu druhý pes výrazně pomoci. Pokud je ale problém vázaný na vaši osobu a pes trpí i když jsou s ním doma jiní členové domácnosti, pořízení dalšího psa nic nevyřeší. To je typický případ separační úzkosti. Pokud je pes úzkostný, je-li doma sám, mluvíme o úzkosti z izolace a to je odlišný problém. Je dobré, že jej lze zmírnit nebo dokonce vyřešit přítomností jiné osoby, zvířete nebo někdy pomůže i kočka. Problém nastane, pokud psu se separační úzkostí pořídíte dalšího psa a ten bude také trpět separační úzkostí. Budete mít dva psy, jejichž problém se bude vzájemně potencovat! Pokud přemýšlíte o pořízení druhého psa kvůli separační úzkosti, je dobré udělat malý test. Prostě si situaci vyzkoušet, než si druhého psa pořídíte. Půjčte si psa třeba od kamaráda nebo souseda, o kterém ale jistě víte, že nemá podobný problém a nechte jej kratší dobu o samotě s vaším psem. Jakmile se vrátíte, uvidíte, je-li váš pes klidnější se svým kamarádem nebo nikoli. Každopádně ale buďte opatrní a experiment ukončete, pokud uvidíte, že váš úzkostný pes přenáší svou úzkost na druhého psa. Pokud pracujete mimo domov, možná se v případě úspěšného pokusu rozhodnete adoptovat druhého psa natrvalo.

6. Pes se separační úzkostí by nikdy neměl být ponechán o samotě v přepravce nebo jiném podobném zařízení
Toto je částečně mýtus, částečně pravda. Existují psi, kteří se budou horečně snažit z bedny uniknout a mohou si přitom způsobit zranění a to dokonce tak, že sami sebe koušou a mohou se přitom i zmrzačit. Pro tyto psy je jakákoli bedna nepřijatelná, nikdy je nesmíte do ní zavřít a nechat bez dozoru. Na druhé straně jsou psi, kteří ve své přepravce dokonce i spí a tráví v ní čas, kdy odpočívají. Ti ji považují za bezpečné místo. Samozřejmě přepravka musí být umístěna tak, aby v žádném případě nemohla odněkud spadnout a ohrozit přitom bezpečnost psa. Mnoho psů se dokonce v přepravce cítí bezpečněji než mimo ni, pokud jsou ve stresujícím prostředí. Také jste už možná zažili, že svého psa nedokážete u veterináře vylákat ani vytáhnout z přepravky. Tito psi jsou klidnější dokonce tehdy, pokud je jejich přepravka (klec) zavřená. Mají totiž větší pocit bezpečí. Pro bezpečnost psa jsou vhodnější plastové přepravky než vyrobené z drátů.

7. Pokud pes trpí separační úzkostí, je nejlepší jej ignorovat, pokud jste doma.
Jedna z největších hloupostí, kterou můžete udělat. Tato rada vznikla pravděpodobně překroucením rady o ignorování psa 10 minut před odchodem a 10 minut po návratu domů. To je logické pro zmírnění návalů emocí a jejich propadů u vašeho psa v těchto pro něj velmi vypjatých situacích. Určitě jste si nepořídili psa proto, abyste ho ignorovali. Představte si, že by vás někdo začal náhle ignorovat. Asi byste se divili, co že jste udělali špatně? Nebyli byste právě z toho nervózní a úzkostní? Psi jsou mistři v pozorování a důvěřivosti. Pokud je náhle začnete bez příčiny ignorovat, šance, že vyvoláte úzkost, je obrovská.

Je pravda, že pokud nebudete dělat velký povyk s vašimi příchody a odchody a budete se snažit udržet vyrovnanou emocionální hladinu vašeho psa, uděláte velký krok ke zvládání separační úzkosti vašeho psa.

Pokud váš pes trpí separační úzkostí, prosím, zamyslete se nad těmito mýty a podržte je ve své paměti.

Pouze pečlivé pozorování chování vašeho psa a jeho správné posouzení může být základem pro správné stanovení diagnózy a vypracování specifického léčebného plánu.

Zdroj: Flannigan G and Dodman N: Risk factors and behaviors associated with separation anxiety in dogs, JAVMA 219; 4, Aug 2001

Sedm mýtů o separační úzkosti psů
4.5 (90%) 2 hlasovalo

Může se Vám líbit...

  • Lucie

    Ráda bych poprosila o radu, jak naučit 4 měsíční štěně být samotné. První měsíc po pořízení jsem s ním z důvdu neschopenky byla doma. I když jsem ale odešla třeba jen na půl hodiny, celou dobu strašně ječí, štěká, počůrá se a pokaká, i když byl vyvenčený 5 min. ptřed odchodem. Max. byl sám 2 hod, a celou dobu štěkal. Za týden se vracím do práce, a nevím,jak to doma zvlládne sám 8 hodin 🙁 . snažím se ho trénovat po 10 minutách,ale ječí jen co zavřu dveře, a i po 10 minutých se pokaká 🙁 . Za každou radu i zkušenost děkuji!

  • mirka mackova

    Co se to deje pes trpi separacni uzkosti?moji psi jsou na mě dost zavisli ale jsou zvykly ze rano odchazim do prace a myslim si ze jsou v pohodě

  • Zaujímave. Treba hlavne seba emočne zvládnuť pri príchode a psa zbytočne nehecovať emóciami, lebo si nato zvykne a potom to je už ťažšie.