Birma – posvátná kráska z Barmy

Birma - posvátná kráska z BarmyToto kočičí plemeno má svoje kořeny v jižní části Asie, konkrétně v Barmě (dnes známé také pod názvem Myanmar), kde platilo za posvátnou součást chrámového inventáře. Tamní mniši věřili, že duše jejich zemřelých kolegů se vtělují právě do těchto koček a zvířata zahrnuli luxusem a nebývalou péčí. Kočky byly prý původně zcela bílé, ale poté, co byl úkladně zavražděn představený jednoho z klášterů, jeho kocour pro něj truchlil natolik, že mu část srsti trvale ztmavla a brzy byl v podobném procesu následován celým svým společenstvím. Posud zajímavě vypadající legenda.


V Evropě se Birma úspěšně chová už zhruba sto let, poprvé se usídlila ve Francii, rozšířila se záhy ale i v Německu. Během dosud nejkrvavějšího konfliktu v dějinách lidstva se Birma ze Starého kontinentu skoro vytratila, po skončení války byly naživu vlastně jen dva příslušníci tohoto druhu. V dnešní době je ale toto plemeno opět velice rozšířené, v průběhu let si jej oblíbili chovatelé v USA, Beneluxu nebo dokonce daleké Skandinávii.

Hledáte kvalitní krmivo pro svoji Birmu?

Už nemusíte. Dánská holistická krmiva Oliver’s si zamiluje

Birma je velmi přátelská kočka nesnášející život o samotě, která doslova vyjde s každým (není totiž ani trochu agresivní a drží se hesla o tom, že moudřejší z případného hrozícího boje ustoupí). Je velmi hravá a má ráda společnost, na své lidské přátele má obvykle opravdu silné citové vazby.

Nemívá trable s genetickými vadami a dědičnými chorobami, na rozdíl od jiných plemen koček, trápí ji nanejvýš drobná kožní onemocnění. Nenáročná je i péče o srst, která sice má podsadu, ale nedochází k plstnatění a česání (které se doporučuje zhruba dvakrát do týdne) je tak poměrně snadné, na rozdíl od klasické „noční můry“ s perskými kočkami. V Čechách nicméně Birma zatím příliš mnoho majitelů nemá, oblíbená je na druhou stranu například ve Švédsku.

Zajímavostí je, že se jedná o další z řady plemen, které dospívají poměrně pomalu, a sice až ve čtyřech letech věku. Birma patří do rozsáhlé rodiny polodlouhosrstých koček, disponuje poměrně velkou hlavou ve srovnání s tělem, mírně klenutým čelem a oválnýma (vždy bez rozdílu modrýma!) očima, které působí vysloveně kulatým dojmem. Většina kožíšku je bílá, ale jak už jsme se dozvěděli z legendy, jednoho osudného dne prý ztmavl Birmám jak ocásek, tak i tlapky (ty jsou bílé až ke kotníkům), uši a samozřejmě i „obličejová maska“. Nohy má toto plemeno obvykle dost krátké, ale o to silnější, Birma je i z hlediska proporcí spíše střední váhy, dospělý kocour může mít až pět kilo, váha dospělé kočky se pohybuje řádově mezi 2,5 až 4 kilogramy.

A na závěr maličkost – Birma je plemeno odlišné od takzvané barmské kočky!

Birma - posvátná kráska z Barmy

Ohodnoťte tento článek

Může se Vám líbit...